Pomoc za LibreOfficeDev 25.8
LibreLogo je jednora, lokalizowana, logu podobna programowanska wokolina z wektorowymi grafikami Turtle za wučbu informatiki (programowanje a tekstowe wobdźěłanje), DTP a grafikowy design. Hlejće http://www.numbertext.org/logo/librelogo.pdf (jendźelsce).
Symbolowa lajsta LibreLogo () tłóčatka za pohibowanja nopawy, programowy start a stop, spočatk, wobrazowku prózdnić, programowy editor, syntaksowe wuzběhnjenje, přełožowanje a zapodawanska linka (přikazowa linka).
Su ekwiwalenty přikazow Logo „Doprědka 10“, „WRÓĆO 10“, „NALĚWO 15“, „NAPRAWO 15“. Hdyž na jedyn ze symbolow klikaće, so tež fokus na twar Turtle staja a kula k jeho poziciji.
Klikńće na symbol „Program Logo startować“, zo byšće tekst (abo jenož wubrany) tekst dokumenta Writer jako program LibreLogo wuwjedł. W prózdnym dokumenće so přikładowy program zasadźi a wuwjedźe.
Klikńće na symbol „Stój“, zo byšće wuwjedźenje zastajił.
Klikńće na symbol „Spočatk“, zo byšće poziciju a nastajenja nopawy wróćo stajił.
Klikńće na symbol „Wobrazowku prózdnić“, zo byšće rysowanske objekty z dokumenta wotstronił.
Symbol z „kuzłoprutom“ dwustronske wuhotowanje za programowe wobdźěłanje nastaja, rozšěrja skrótšene přikazy Logo a přetworja přikazy Logo w małopisanju do wulkopisanja w dokumenće Writer. Změńće rěč dokumenta ( a klikńće na tutón symbol, zo byšće program Logo do wubraneje rěče přełožował.
Tłóčće Enter w přikazowej lince, zo byšće jeje wobsah wuwjedł. Zo byšće program zastajił, klikńće na symbol „Stój“.
Dźeržće tastu Enter stłóčenu, zo byšće wobsah přikazoweje linki znowa wuwjedł, na přikład slědowacy přikazowy slěd:
DOPRĚDKA 200 NALĚWO 89
Zo byšće přikazowu linku wróćo stajił, klikńće trójce na nju abo tłóčće cmd ⌘Strg+A, zo byšće předchadne přikazy wubrał a zapodajće nowe přikazy.
Nopawa LibreLogo je normalny fiksowany rysowanski objekt. Móžeće jón tež z myšku a symbolom Wjerćeć symboloweje lajsty „Kajkosće rysowanskeho objekta“ na zwučene wašnje pozicioněrować a wjerćeć. Změńće linijowu tołstosć, linijowu barbu a płoninowu barbu nopawy, zo byšće atributy WULKOSČPISAKA, BARBAPISAKA a PJELNJACABARBA LibreLogo nastajił.
Rysowanki a programy LibreLogo samsny dokument Writer wužiwaja. Rysowanska płonina LibreLogo je na prěnjej stronje dokumenta Writer. Móžeće łamanje strony před programami LibreLogo zasadźić, skalowanje z pomocu „kuzłopruta“ na symbolowej lajsće Logo nastajić a pismowu wulkosć za komfortabelne dwustronske wuhotowanje za programowanje LibreLogo změnić: lěwa (prěnja) strona je rysowanska płonina, prawa (druha) strona je programowy editor LibreLogo.
LibreLogo je lochko lokalizujomna logojta programowanska rěč, kotraž je wot zhromadźenstwa LibreOffice do wjacorych rěčow přełožena. Je wróćo kompatibelna ze starymi systemami Logo, zo by so w kubłanju w jednorych programach Logo wužiwała, na př.
K třiróžk :wulkosć
WOSPJETUJ 3 [
DOPRĚDKA :wulkosć
NALĚWO 120
]
KÓNC
třiróžk 10 třiróžk 100 třiróžk 200
Lisćinowe zapiski su přez komu dźělene: POZICIJA [0,0]
Programowe bloki a lisćiny su rozdźělne
Programowe bloki mjezoty abo łamanja linki pola spinkow trjebaja: WOSPJETUJ 10 [ DOPRĚDKA 10 NALĚWO 36 ]
Lisćiny sej pódlanske spinki wužaduja: POZICIJA [0, 0] a nic POZICIJA [ 0, 0 ]
Jednolinkowe funkciske deklaracije so njepodpěruja (K a KÓNC nowe linki trjebaja)
Dwudypki su opcionalne před mjenami wariablow.
K třiróžk wulkosć
WOSPJETUJ 3 [ DOPRĚDKA wulkosć NALĚWO 120 ]
KÓNC
Notacija znamješkowych rjećazkow tež prawopisnu syntaksu a syntaksu Python podpěruje.
PISAJ "słowo ; originalna syntaksa Logo
PISAJ „Někajki tekst.“ ; pisanje, Writer
PISAJ 'někajki tekst.' ; syntaksa Python
Wobchadźenje z lisćinami a znamješkowymi rjećazkami Python
PISAJ „tekst“[2] ; “x” pisać
PISAJ “tekst”[1:3] ; „ex“ pisać
Pythonojta sekla ZA
Pythonojta wariablowa deklaracija:
x = 15
PISAJ x
Dalše wotprašowanske funkcije njejsu:
PISAJ PJELNJACABARBA
p = POZICIJA
PISAJ
WOSPJETUJ 10 [ POZICIJA NĚKAJKI POZICIJA p ]
Alternatiwne stajenje spinkow w funkciskich wuwołanjach
K hwěžka wulkosć barba
PJELNJACABARBA barba
WOSPJETUJ 5 [ NALĚWO 72 DOPRĚDKA wulkosć NAPRAWO 144 DOPRĚDKA wulkosć ]
PJELNIĆ
KÓNC
hwěžka 100 „čerwjeny“
hwěžka (100, „zeleny“)
hwěžka (100, „módry“)
Přikazy a barbowe konstanty mjez wulko- a małopisanjom njerozeznawaja:
PISAJ „Witaj, swět!“
„Witaj, swět, hišće raz!“ pisać
Mjena wariablow mjez wulko- a małopisanjom rozeznawaja:
a = 5
A = 7
PISAJ a
PISAJ A
Linki programa LibreLogo su wotstawki w dokumenće Writer. Programowa linka móže wjacore přikazy wobsahować:
PISAJ “Witaj, swět!” PISAJ „LibreLogo“
Linki abo dźěle linkow su komentary wot semikolona do kónca linki (wotstawk):
; někotre komentary
PISAJ 5 * 5 ; někotre komentary
Je móžno, programowu linku za wjacore wotstawki z pomocu znamješkoweje tildy na kóncu linki łamać:
PISAJ „To je jara dołha “ + ~
„warnowanska zdźělenka“
DOPRĚDKA 10 ; přesunjenje doprědka wo 10pt (1pt = 1/72 cól ≈ 0,373 mm)
DOPRĚDKA wo 10pt ; hlejće horjeka
DOPRĚDKA 0,5in ; přesunjenje doprědka wo 0,5 inch (1 inch = 2,54 cm)
DOPRĚDKA 1" ; hlejće horjeka
DO 1mm
DO 1cm
WRÓĆO 10 ; přesunjenje wróćo wo 10pt
NALĚWO 90 ; zwjert wo 90° stopnjow přećiwo směrej časnika
NALĚWO 90°; hlejće horjeka
NL 3h ; hlejće horjeka (pozicija pokazowak časnika)
NL někajki ; zwjert wo připadnu poziciju
NAPRAWO 90 ; zwjert wo 90°stopnjow k směrej časnika
PISAKHORJE ; nopawa budźe so pohibować, bjeztoho zo by rysowała
PISAKDELE ; nopawa budźe so pohibować a rysować
POZICIJA [0,0] ; zwjert a přesunjenje do hornjeho lěweho róžka
POZICIJA WULKOSĆSTRONY ; zwjert a přesunjenje do delnjeho praweho róžka
POZICIJA [WULKOSĆSTRONY[0], 0] ; zwjert a přesunjenje do hornjeho praweho róžka
POZICIJA NĚKAJKI ; zwjert a přesunjenje do připadneje pozicije
SMĚR 0 ; zwjert k połnocy
SMĚR 12h ; hlejće horjeka
SMĚR [0, 0] ; zwjert do hornjeho lěweho róžka
SMĚR NĚKAJKI ; zwjert do připadneho směra
SCHOWAJNOPAWU ; nopawu schować (doniž so přikaz POKAZAJNOPAWU njewuwołuje)
POKAZAJNOPAWU ; nopawu pokazać
SPOČATK ; spočatnu poziciju nopawy wróćo stajić
ČISĆWOBRAZOWKU ; rysowanske objekty dokumenta wotstronić
PJELNIĆ ; aktualny linijowy twar abo dypki začinić a pjelnić
ZAČINIĆ ; aktualny linijowy twar začinić abo aktualne dypki zwjazać
Přikład: runobóčny třiróžk pjelnić:
DOPRĚDKA 50 NALĚWO 120 DOPRĚDKA 50 PJELNIĆ
Přikład: runobóčny třiróžk rysować:
DOPRĚDKA 50 NALĚWO 120 DOPRĚDKA 50 ZAČINIĆ
WULKOSĆPISAKA 100 ; linijowa tołstosć je 100 dypkow
WULKOSĆPISAKA NĚKAJKI ; ekwiwalent WULKOSĆPISAKA PŘIPADNY 10
BARBAPISAKA „čerwjeny“ ; čerwjenu barbu pisaka nastajić (z pomocu mjena barby, hlejće barbowe konstanty)
BARBAPISAKA [255, 255, 0] ; žołtu barbu nastajić RGB-lisćina)
BARBAPISAKA 0xffff00 ; žołtu barbu nastajić (heksadecimalny kod)
BARBAPISAKA 0 ; čornu barbu nastajić (0x000000)
BARBAPISAKA NĚKAJKI; připadna barba
BARBAPISAKA [5] ; čerwjenu barbu nastajić (z pomocu barboweho identifikatora, hlejće barbowe konstanty)
BARBAPISAKA „njewidźomny“ ; njewidźomna barba pisaka za twary bjez widźomneho wobrysa
BARBAPISAKA „~čerwjeny“ ; připadnu čerwjenu barbu nastajić
TRANSPARENCAPISAKA 80 ; transparencu aktualneje barby pisaka na 80 % nastajić
KÓNČKPISAKA „žadyn“ ; bjez wosebiteho linijoweho kónčka (standard)
KÓNČKPISAKA „kulojty“ ; skulojćeny kónčk linije
KÓNČKPISAKA „kwadrat“ ; kwadratiski kónčk linije
PŘECHADPISAKA „skulojćeny“ ; skulojćeny přechad linije (standard)
PŘECHADPISAKA „nakosa“ ; nahły přechad linije
PŘECHADPISAKA „nakósny“ ; nakósny přechad linije
PŘECHADPISAKA „žadyn“; bjez přechada linije
STILPISAKA „połny“ ; połna linija (standard)
STILPISAKA „dypkowany“ ; dypkowana linija
STILPISAKA „smužkowany“ ; smužkowana linija
; swójski muster dypk-smužka podaty přez lisćinu ze slědowacymi argumentami:
; – ličba susodnych dypkow
; – dołhosć dypka
; – ličba susodnych smužkow
; – dołhosć smužki
; – wotstup dypkow/smužkow
; – typ (opcionalny)
; 0 = dypki su praworóžki (standard)
; 2 = dypki su kwadraty (dołhosće a wotstupy su relatiwne k wulkosći pisaka)
STILPISAKA [3, 1mm, 2, 4mm, 2mm, 2] ; …––…––…–
PJELNJACABARBA „módry“ ; z módrej barbu pjelnić, hlejće tež BARBAPISAKA
PJELNJACABARBA „njewidźomny“ KRUH 10 ; njepjelnjeny kruh
PJELNJACABARBA [„módry“, „čerwjeny“] ; přeběh wot čerwjeny do módry
PJELNJACABARBA [[255, 255, 255], [255, 128, 0]] ; přeběh wot běły do oranžowy
PJELNJACABARBA [„módry“, „čerwjeny“, 1, 0, 0] ; aksialny přeběh nastajić (z trěbnymi nastajenjemi wjerćenja a ramikow), móžne hódnoty: 0-5 = linearny, aksialny, radialny, eliptiski, kwadratiski, praworóžkaty
PJELNJACABARBA [„čerwjeny“, „módry“, 0, 90, 20] ; linearny přeběh z 20 % ramika, zwjertnjeny wo 90 stopnjow k aktualnemu směrej nopawy
PJELNJACABARBA [„čerwjeny“, „módry“, 0, 90, 20, 0, 0, 200, 50] ; wot 200 % do 50 % intensity
PJELNJACABARBA [NĚKAJKI, NĚKAJKI, 2, 0, 0, 50, 50] ; radialny přeběh z připadnymi barbami a 50 % horicontalneho a 50 % wertikalneho wusměrjenja srjedźišća
PJELNJACATRANSPARENCA 80 ; transparencu aktualneje pjelnjaceje barby na 80 % nastajić
PJELNJACATRANSPARENCA [80] ; linearny přeběh transparency wot 80 % do 0 % nastajić
PJELNJACATRANSPARENCA [80, 20] ; linearny přeběh transparency wot 80 % do 20 % nastajić
PJELNJACATRANSPARENCA [80, 20, 1, 90] ; aksialny přeběh transparency nastajić, zwjertnjeny wo 90 stopnjow k aktualnemu směrej nopawy
PJELNJACATRANSPARENCA [80, 20, 2, 0, 20, 50, 50] ; radialny přeběh transparency wot zwonka 80 % do nutřka 20 % transparency z 20 % ramika a z 50 % horicontalneho a 50 % wertikalneho wusměrjenja srjedźišća
PJELNJENSKISTIL 0 ; bjez šrafurow pjelnić (standard)
PJELNJENSKISTIL 1 ; jednore čorne šrafury (horicontalne)
PJELNJENSKISTIL 2 ; jednore čorne šrafury (45 stopnjow doprawa
PJELNJENSKISTIL 3 ; jednore čorne šrafury 45 stopnjow dolěwa)
PJELNJENSKISTIL 4 ; jednore čorne šrafury (wertikalne)
PJELNJENSKISTIL 5 ; skřižowane čerwjene šrafury (45 stopnjow)
PJELNJENSKISTIL 6 ; skřižowane čerwjene šrafury (0 stopnjow)
PJELNJENSKISTIL 7 ; skřižowane módre šrafury (45 stopnjow)
PJELNJENSKISTIL 8 ; skřižowane módre šrafury (0 stopnjow)
PJELNJENSKISTIL 9 ; trójce skřižowane módre šrafury
PJELNJENSKISTIL 10 ; jednore šěroke čorne šrafury (45 stopnjow)
; swójske šrafury podate přez lisćinu ze slědowacymi argumentami:
; – stil (1 = jednora, 2 = dwójna, 3 = trójna šrafura)
; – barba
; – wotstup
; – stopjeń
PJELNJENSKISTIL [2, „zeleny“, 3 pt, 15°] ; skřižowane zelene šrafury (15 stopnjow)
KRUH 100 ; kruh rysować (přeměr = 100 pt)
ELIPSA [50, 100] ; elipsu z přeměromaj 50 pt a 100 pt rysować
ELIPSA [50, 100, 2h, 12h] ; eliptiski sektor rysować (wot 2 hodź do 12 hodź.)
ELIPSA [50, 100, 2h, 12h, 2] ; eliptiski segment rysować
ELIPSA [50, 100, 2h, 12h, 3] ; eliptiski łuk rysować
KWADRAT 100 ; kwadrat rysować (wulkosć = 100 pt)
PRAWORÓŽK [50, 100] ; praworóžk rysować (50 pt x 100 pt)
PRAWORÓŽK [50, 100, 10] ; praworóžk ze skulojćenymi róžkami rysować
DYPK ; dypk z wulkosću a barbu pisaka rysować
ZAČINIĆ móže poslednje dypki zwjazać, PJELNIĆ móže twar z dypkow pjelnić. Je na přikład lochko, „płonu“ hwěžku rysować, započinajo ze srjedźišća:
PISAKHORJE
WOSPJETUJ 5 [
DOPRĚDKA 80
DYPK
WRÓĆO 80
NAPRAWO 36
DOPRĚDKA 50
DYPK
WRÓĆO 50
NAPRAWO 120
] PJELNIĆ
POPIS „tekst“ ; tekst na poziciji nopawy pisać
POPIS ‚tekst‘ ; hlejće horjeka
POPIS „tekst“ ; hlejće horjeka (jenož za jednotliwe słowa)
KRUH 10 TEKST „tekst“ ; aktualnemu rysowanskemu objektej tekst přidać
PISMOWABARBA „zeleny“ ; pismowu barbu nastajić
DRUŽINAPISMA „Linux Libertine G“ ; družinu pisma nastajić
DRUŽINAPISMA „Linux Libertine G:smcp=1“ ; nimo toho kajkosć pisma nastajić (tu: kapitelki)
DRUŽINAPISMA „Linux Libertine G:smcp=1&onum=1“ ; kapitelki + stare ličby
WULKOSĆPISMA 12 ; wulkosćpisma do 12 pt změnić
PISMOWAWAHA „tučny“ ; pismowu wahu do „tučny“ změnić
PISMOWAWAHA „normalny“ ; staja pismowu wahu wróćo
PISMOWYSTIL „kursiwny“ ; změni stil pisma do „kursiwny“
PISMOWYSTIL „normalny“ ; staja stil pisma wróćo
WOBRAZ je za
zeskupjenje twarow;
spočatk nowych linijowych twarow;
składowanje SVG-wobrazow a SVG/SMIL-animacijow;
Konsistencu pozicijow a linijowych twarow na lěwej kromje.
; WOBRAZ [ Přikazy_LibreLogo ]
WOBRAZ [ DOPRĚDKA 100 KRUH 100 ] ; štomojty zeskupjeny twar
Hlejće tež „Skupina“ w pomocy LibreOfficeDev Writer.
K štom městno
PISAKHORJE POZICIJA městno SMĚR 0 PISAKDELE
WOBRAZ [ DOPRĚDKA 100 KRUH 100 ] ; štomojty zeskupjeny twar
KÓNC
WOBRAZ [ štom [230, 400] štom [300, 400] ] ; zeskupjene twary w zeskupjenym twarje
WOBRAZ ; nowy linijowy twar započeć
DOPRĚDKA 10 WOBRAZ DOPRĚDKA 10 ; dwaj linijowej twaraj
WOBRAZ „přikład.svg“ [ KRUH 5 ] ; wobraz jako wobrazowu dataju SVG we wužiwarskim rjadowaku
WOBRAZ „Desktop/přikład.svg“ [ DOPRĚDKA 100 KRUH 5 ] ; kaž horjeka, z relatiwnej šćežku
WOBRAZ „/home/user/přikład.svg“ [ KRUH 5 ] ; absolutna šćežka za Unix/Linux
WOBRAZ „C:\přikład.svg“ [ KRUH 5 ] ; absolutna šćežka za Windows
WOBRAZ „animacija.svg“ [ KRUH 5 ČAKAJ 1000 KRUH 99 ] ; jako animaciju SVG/SMIL składować (hlejće tež ČAKAJ)
WOBRAZ „animacija2.svg“ [ KRUH 5 ČAKAJ 1000 KRUH 99 ČAKAJ 2000 ] ; kaž horjeka, ale hdyž ČAKAJ za poslednim objektom wužiwaće, sekla nastawa: po 2 sekundach so SVG-animacija w SMIL-konformnych wobhladowakach znowa startuje
Wužiwajće WOBRAZ, zo byšće konsistencu pozicijow a linijowych twarow na lěwej kromje Writer wobchował:
WOBRAZ [ KRUH 20 POZICIJA [-100, 100] KRUH 20 ]
; WOSPJETUJ ličba [ přikazy ]
WOSPJETUJ 10 [ DOPRĚDKA 10 NALĚWO 45 KRUH 10 ] ; instrukcije 10 razow wospjetować
; ličba je opcionalna
WOSPJETUJ [ POZICIJA NĚKAJKI ] ; bjezkónčna sekla
Wariabla za sekle (tež w seklach ZA a DONIŽ).
WOSPJETUJ 100 [ DOPRĚDKA LIČAK NALĚWO 90 ]
Sekla za lisćinowe elementy:
ZA i W [1, 5, 7, 9, 11] [
DOPRĚDKA i
NALĚWO 90
]
Sekla za znamješka znamješkoweho rjećazka:
ZA i W „tekst“ [
POPIS i
DOPRĚDKA 10
]
DONIŽ WĚRNO [ POZICIJA NĚKAJKI ] ; bjezkónčna sekla
DONIŽ LIČAK <= 10 [ DOPRĚDKA 50 NALĚWO 36 ] ; kaž WOSPJETUJ 10 [ ... ]
Seklu zastajić.
WOSPJETUJ [ ; bjezkónčna sekla
POZICIJA NĚKAJKI
JELI LIČAK = 100 [ PŘETORHNYĆ ] ; kaž WOSPJETUJ 100 [ ... ]
]
Do přichodneho wospjetowanja sekle skočić.
WOSPJETUJ 100 [
POZICIJA NĚKAJKI
JELI LIČAK % 2 = 0 [ DALE ]
KRUH 10 ; kruhi na kóždej druhej poziciji rysować
]
; JELI wuměnjenje [ jeli wěrno ]
; JELI wuměnjenje [ jeli wěrno ] [ jeli wopak ]
JELI a < 10 [ PISAJ „Mały“ ]
JELI a < 10 [ PISAJ „Mały“ ] [ PISAJ „Wulki“ ]
Logiske operatory.
JELI a < 10 A NIC a = 5 [ PISAJ „0, 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8 abo 9“ ]
JELI a < 10 A a != 5 [ PISAJ „0, 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8 abo 9 ] ; kaž horjeka
Nowe słowo (abo nowa procedura)
K třiróžk
WOSPJETUJ 2 [ DOPRĚDKA 100 NAPRAWO 120 ] PJELNIĆ
KÓNC
WOSPJETUJ 10 [ třiróžk PISAKHORJE POZICIJA NĚKAJKI PISAKDELE ]
Hódnotu funkcije wróćić.
K připadnypismik
WUDAĆE PŘIPADNY „qwertzuiopasdfghjklyxcvbnm“
KÓNC
PISAJ připadnypismik + připadnypismik + připadnypismik ; znamješkowy rjećazk z 3 připadnych pismikow pisać
Z procedury wróćić
K přikład ličba
JELI ličba < 0 [ STÓJ ]
PISAJ KORJEŃ ličba ; kwadratny korjeń pisać
]
přikład 100
přikład -1 ; bjez wudaća a zmylka
přikład 25
Standardna připadna hódnota barbow atd.
BARBAPISAKA NĚKAJKI ; připadna barba pisaka
Logiska hódnota.
DONIŽ WĚRNO [ POZICIJA NĚKAJKI ] ; bjezkónčna sekla
PISAJ WĚRNO ; wěrno pisać
Logiska hódnota.
DONIŽ NIC WOPAK [ POZICIJA NĚKAJKI ] ; bjezkónčna sekla
PISAJ WOPAK ; wopak pisać
PISAJ WULKOSĆSTRONY ; lisćinu wulkosćow stronow w dypkach, na př. [595.30, 841.89]
PISAJ PI ; 3,14159265359 pisać
PISAJ „tekst“ ; „tekst“ w dialogowym polu pisać
PISAJ 5 + 10 ; 15 pisać
PISAJ ZAPODAĆE „Zapodawanska hódnota?“ ; prašeć so a znamješkowy rjećazk w dialogu pisać
PISAJ DECIMALNY (ZAPODAĆE „Prěnja ličba?“) + DECIMALNY (ZAPODAĆE „Druha ličba?“) ; jednory ličak
ČAKAJ 1000 ; 1000 ms (1 sekunda) čakać
Globalne wariable w procedurach stajić.
GLOBALNY wo
wo = „LibreLogo“
K přikład
PISAJ wo
GlOBALNY wo ; hdy so ma nowa hódnota přidać
wo = „nowa hódnota za globalnu wariablu“
KÓNC
přikład
PISAJ wo
PISAJ PŘIPADNY 100 ; připadna decimalna ličba (0 <= x < 100)
PISAJ PŘIPADNY „tekst“ ; připadny pismik ze znamješkoweho rjećazka „tekst“
PISAJ PŘIPADNY [1, 2], připadny lisćinowy element (1 abo 2)
PISAJ CYŁY 3,8 ; 3 pisać (cyły dźěl ličby 3,8)
PISAJ CYŁY PŘIPADNY 100 ; připadna cyła ličba (0 <= x < 100)
PISAJ CYŁY „7“ ; znamješkowy rjećazk do cyłeje ličby přetworić
; znamješkowy rjećazk do decimalneje ličby přetworić
PISAJ 2 * DECIMALNY „5,5“ ; 11,0 pisać
; ličbu do znamješkoweho rjećazka
PISAJ „Wuslědk: “ + ZNARJEĆAZK ; „Wuslědk: 5“
PISAJ 10 * ZNARJEĆAZK 5 ; 5555555555 pisać
PISAJ KORJEŃ 100 ; 10 pisać, kwadratny korjeń z 100
PISAJ SIN 90 * PI/180 ; 1,0 pisać (sinus 90° we łukowej měrje)
PISAJ COS 0 * PI/180 ; 1,0 pisać (kosinus 0°we łukowej měrje)
PISAJ LOG10 100 ; 2,0 pisać (dźesatkowy logaritmus 100)
PISAJ NAKRUŽ 3,8 ; 4 pisać (3,8 nakružene)
PISAJ NAKRUŽ PŘIPADNY 100 ; připadna cyła ličba (0 <= x <= 100)
PISAJ ABS -10 ; 10, absolutnu hódnotu ličby -10 pisać
PISAJ LIČIĆ „tekst“ ; 4 pisać, ličbu znamješkow znamješkoweho rjećazka „tekst“
PISAJ LIČIĆ [1, 2, 3] ; 3 pisać, wulkosć lisćiny
; Lisćinu do mnohosće Python přetworić
PISAJ MNOHOSĆ [4, 5, 6, 6] ; {4, 5, 6} pisać
PISAJ MNOHOSĆ [4, 5, 6, 6] | MNOHOSĆ [4, 1, 9] ; {1, 4, 5, 6, 9} pisać, zjednoćensku mnohosć
PISAJ MNOHOSĆ [4, 5, 6, 6] & MNOHOSĆ [4, 1, 9] ; {4} pisać, rěznu mnohosć
PISAJ MNOHOSĆ ([4, 5, 6, 6]) - MNOHOSĆ [4, 1, 9] ; {5, 6} pisać, diferencu
PISAJ MNOHOSĆ [4, 5, 6, 6] ^ MNOHOSĆ [4, 1, 9] ; {1, 5, 6, 9} pisać, symetrisku diferencu
; Pythonojta lisćinowa generacija
PISAJ LISĆINA SLĚD 10 ; [0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9]
PISAJ LISĆINA SLĚD 3 10 ; [3, 4, 5, 6, 7, 8, 9]
PISAJ LISĆINA SLĚD 3 10 3 ; [3, 6, 9] pisać
ZA i W SLĚD 10 50 10 [ ; sekla za [10, 20, 30, 40]
DOPRĚDKA i
NALĚWO 90
]
; wospjetowace so elementy z pomocu mnohosće a přetworjenja lisćiny z lisćiny wotstronić
PISAJ LISĆINA (MNOHOSĆ [1, 3, 5, 5, 2, 1]) ; [1, 3, 5, 2] pisać
Přetworjenje tupela Python (njezměnita lisćina)
PISAJ TUPEL [4, 5]
Wróći sortěrowanu lisćinu.
PISAJ SORTĚROWANY [5, 1, 3, 4] ; [1, 3, 4, 5] pisać
Znamješkowe rjećazki z pomocu mustrow regex (regularne wurazy) wuměnić
PISAJ WUMĚŃ („t“, „T“, „tekst“) ; „Tekst“ pisać, „t“ so z „T“ wuměnja
PISAJ WUMĚŃ („(.)“, „\\1\\1“, „tekst“ ; „tteexxtt“ pisać - kóžde znamješko so podwoja
Mustry znamješkowych rjećazkow z pomocu mustrow regex pytać
JELI PYTAJ („\s“, „słowo“) [ PISAJ „pismik w słowje.“ ]
Wšě znamješkowe rjećazki w zapodawanskim znamješkowym rjećazku namakać, kotrež mustrej regex wotpowěduja.
PISAJ NAMAKAJWŠĚ („\w+“, „psyki, kóčki.“) [ „psyki“, „kóčki“] pisać, lisćinu słowow.
PISAJ MIN [1, 2, 3] ; 1 pisać, najmjeńši element lisćiny
PISAJ MAKS [1, 2, 3] ; 3 pisać, najwjetši element lisćiny
BARBAPISAKA „SLĚBRO“ ; po mjenje nastajena
BARBAPISAKA [1] ; po identifikatorach nastajena
BARBAPISAKA „~SLĚBRO“ ; připadny slěborny wotsćin
| Identifikator (ID) | Mjeno | 
|---|---|
| 0 | ČORNY | 
| 1 | SLĚBRO | 
| 2 | ŠĚRY | 
| 3 | BĚŁY | 
| 4 | ČERWJENOBRUNY | 
| 5 | ČERWJENY | 
| 6 | PURPURNY | 
| 7 | MAGENTA | 
| 8 | ZELENY | 
| 9 | SWĚTŁOZELENY | 
| 10 | OLIWOZELENY | 
| 11 | ŽOŁTY | 
| 12 | ĆMOWOMÓDRY | 
| 13 | MÓDRY | 
| 14 | MÓDROZELENY | 
| 15 | TIRKISNY/CYANOWY | 
| 16 | RÓŽOWY | 
| 17 | ĆMOWOČERWJENY | 
| 18 | ORANŽOWY | 
| 19 | ZŁOTY | 
| 20 | FIJAŁKOJTY | 
| 21 | NJEBJOMÓDRY | 
| 22 | ĆMOWOBRUNY | 
| 23 | BRUNY | 
| 24 | NJEWIDŹOMNY |